Zbyněk Semerák – Cesty a sny

18. 3. – 2. 5. 2004

Zbyněk Semerák se narodil 9. 3. 1951 v Šumperku. Maloval od malička, avšak v jeho rodném městě se mu nedostalo výraznějších možností uplatnit své výtvarné nadání. Vyučil se seřizovačem textilních strojů, ale kvůli zdravotním problémům nemohl pracovat v oboru. Během krátké doby vystřídal několik zaměstnání, mimo jiné pracoval také jako divadelní kulisák. V necelých třiceti letech musel odejít do invalidního důchodu.

Zpočátku kreslil především tužkou a od roku 1977 se začal věnovat barvám. Ve vývoji výtvarného umění se orientoval dobře. Měl rád počátky umělecké tvorby, obdivoval egyptské, antické a byzantské umění, líbilo se mu baroko, zaujaly ho i výtvarné projevy Afričanů. Vážil si prací Bruegela, Botticelliho, Rembrandta, Rousseaua, Chagalla, ale také Sklenáře, Buriana nebo Lady.

Ve svém výtvarném projevu se rád vracel na oblíbená místa – Mezopotámie, Egypt, Řecko, Kréta, Persie, Rusko, Indie, Čína, Nová Guinea, Amerika. Inspiroval ho svět egyptských faraónů, řeckých bájí, biblických příběhů, staročeských pověstí, legend různých národů napříč staletími, ale také koloběh života obyčejných lidí s atmosférou venkova a jiné. Svérázného zpracování se v jeho podání dostalo mnohým tradičním tématům – Semiramis, Faraon na lovu, Afrodité, Paridův soud, Únos Európy, Ikarův pád, Zuzana v lázni, Král Šalamoun a královna ze Sáby, Kleopatra, Ctirad a Šárka, Horymír, Jan z Lucemburku, Dobývání hradu, ale také Dvě kurtizány, Krvavá Mery. Věnoval se však i tématům naprosto osobitým jako například Kytičkovaný kůň nebo Vyznamenaná kočka.

K jednomu námětu se vracel obzvlášť rád. Líbil se mu svět staré techniky, především parní lokomotivy, lokomobily, parníky, auta, balony, vzducholodě, letadla.

Zbyněk Semerák byl uzavřený člověk a sám se nijak zvlášť neprosazoval, i když se účastnil několika výstav a přehlídek naivní a neprofesionální tvorby u nás i v zahraničí. Výtvarná tvorba mu byla vším, nutností pro každodenní život.

Zbyněk Semerák zemřel náhle 8. 7. 2003 ve věku 52 let, ale možnost vstupovat do jeho poetického světa plného příběhů nám zůstává.

/z katalogového textu Antonína Jiráčka “Zbyněk Semerák – cesty a sny” 2004/