ART BRUT A NAIVNÍ UMĚNÍ – SPONTÁNNÍ UMĚNÍ ZE SBÍRKY POETICKÉ GALERIE 

ART BRUT A NAIVNÍ UMĚNÍ – SPONTÁNNÍ UMĚNÍ ZE SBÍRKY POETICKÉ GALERIE 

9. 10. – 22. 11. 2015 

Vernisáž výstavy 8. 10. 2015 od 17.30 hodin

Autor výstavy: Antonín Jiráček
Kurátoři výstavy: Jan Štíbr, Alena Beránková

Severočeská galerie výtvarného umění v Litoměřicích představuje výběr tvorby art brut a naivního umění ze sbírky Poetické galerie, která byla založená v roce 1992 s úmyslem slovem i obrazem připomínat poetiku života.
Zájem o neprofesionální výtvarnou tvorbu se v evropském prostředí objevuje již od 19. století, zprvu šlo o tvorbu medijní a duševně nemocných, o výtvarný projev lidí stojících na okraji společnosti. V roce 1877 datuje svůj první obraz Celník Rousseau, v roce 1906 se konala první výstava medijních kreseb v Čechách. V prvním desetiletí 20. století se Pablo Picasso seznamuje s mimoevropským, především africkým uměním, které, i když mluví jiným jazykem, z hlediska estetiky je stejně hodnotné jako umění evropské. Umění překročilo hranice mentální i geografické. Ve dvacátých letech Josef Čapek vydává knihu Nejskromnější umění, v níž se zamýšlí nad podstatou umělecké tvorby. Podle Čapka neexistuje pouze vysoké umění, ale i neprofesionální tvorba má svůj půvab a svou hodnotu. U neprofesionálů oceňuje především „tichou vroucnost“, kterou tato díla oplývají. Neoficiální umění získává svou pevnější pozici v rámci umění oficiálního v roce 1945, kdy Jean Dubuffet poprvé pojmenoval a definoval tvorbu art brut. Toto umění v surovém stavu je umění tvůrců, kteří nehledají svou inspiraci v napodobování oficiálních vzorů, ale nachází ji ve vlastním nitru, vytváří si vlastní systémy a zákonitosti. Svůj svět si budují pouze z niterných pohnutek a příčin. Dle svých možností volí i materiál pro tvorbu – používají vše, co je v jejich okolí dostupné.
Neprofesionální tvorba upoutává pozornost v různých dobách v odlišné intenzitě. V současné době zájem o ni znovu vzrůstá. Tato oblast umění má, stejně jako umění profesionální, mnoho podob a o jejich definice se stále vedou diskuse. Tak jako pro uměleckou tvorbu obecně je i pro neprofesionální tvorbu charakteristická bezprostřední potřeba tvořit, ve své podstatě dosvědčuje přirozenou a stále živoucí touhu člověka výtvarně se vyjádřit, a to i bez školení a odborných vědomostí.
Výstavou Art brut a naivní umění – Spontánní umění ze sbírky Poetické galerie litoměřická galerie navazuje i na svou vlastní specifičnost, neboť jako jediná galerie v republice sbírá a vystavuje neprofesionální umění již od šedesátých let 20. století. Výstava se současně snaží najít odpověď na to, co je a co není naivní umění či art brut. Vystaveno bude na sto třicet děl od čtyřiceti devíti autorů. Zastoupeni jsou jak „klasici“ neprofesionální tvorby, například Rudolf Dzurko, Marie Kodovská, Cecilie Marková, Natálie Schmidtová, Anna Zemánková, Václav Žák, tak i tvůrci neznámí – Ladislav Frélich, Marcela Lavičková, Jaroslav Urban, Stanislav Zemánek. Mnozí z vystavených autorů byli zastoupeni i na mezinárodních výstavách v zahraničí. Jednotliví autoři se nezajímají o umělecké dění, nepromýšlí vliv své tvorby na okolí, tvoří, protože musí tvořit. Obohacují tak především sebe, ale bezpochyby potěší i diváka. Z jejich individuálního přístupu vychází i volba témat, jedná se především o zachycení vlastních vzpomínek, tužeb, vnitřních světů, pohádkových námětů. Poetika těchto děl spočívá především v upřímnosti, bezprostřednosti, osobitosti. Díla nás přivádí k nejvnitřnějším osobním prožitkům tvůrců, setkáváme se v nich se spontánní osobní výpovědí autora o vnímání okolního světa a mohou tak přispět i k poznání našeho vnitřního já.
K výstavě je vydán obsáhlý katalog s četnými reprodukcemi děl a s krátkými medailony zastoupených autorů.